Andrea Knight

DR. ANDREA KNIGHT

Projekt: Gamma-delta T cells - Výzkum gamma-delta T buněk jako kandidátů pro nové antivirové a protinádorové imunoterapie

Školitel: prof. MUDr. Anna Vašků, CSc.

Hostitelská instituceÚstav patologické fyziologieLékařská fakulta, Masarykova univerzita v Brně

Země původu: Česká republika

Předchozí působiště: Velká Británie

Délka projektu: 36 měsíců

Panel: Přírodní vědy

Abstrakt

Navrhovaný projekt je zaměřen na detailní charakterizaci A) antivirové a B) protinádorové reaktivity gamma-delta (γδ) T buněčných populací. Lidské γδ T buňky jsou potentní efektorové lymfocyty vrozené imunity podílející se na imunitním dohledu a obvykle představují menší populace cirkulujících T buněk. Nicméně, tyto buňky jsou velmi rozšířeny v průběhu virové infekce, jako je cytomegalovirus (CMV), ale také u pacientů s maligními hematologickými onemocněními, jako je mnohočetný myelom (MM).
 
Ćást A: CMV reaktivace se obvykle vyskytuje u více než 70% CMV séropozitivních pacientů po transplantaci s CMV séropozitivními dárci a zůstává dále hlavní příčinou morbidity a mortality pacientů (Broers, van Der Holt et al 2000; Craddock, Szydlo et al. 2001). CMV séropozitivní příjemci CMV séronegativních štěpů, kterým chybějí ochranné CMV-specifické T buňky, podléhají vysokému riziku reaktivace CMV a delší virémie. Tito pacienti jsou také vystaveni riziku bakteriálních a mykotických infekcí způsobených vlivem gancikloviru na útlum krvetvorby a poruchu proliferace lymfocytů. Existuje stále více důkazů o významné reaktivitě γδ T buněk během infekce CMV, ale jejich role v CMV-specifické αβ T buněčné imunitě u těchto zdravých dárců je stále neobjasněna.
Naše data popisují stejně silnou cytotoxickou reaktivitu αβ a γδ lymfocytů u těchto dárců, což může být vysvětleno jako možná kompenzace deficitů CMV specifické imunity. Očekáváme, že se nám podaří odhalit neznámé funkce γδ buněk a CMV-specifických αβ T lymfocytů u CMV séropozitivních HLA-A*02 zdravých dárců. Naším cílem je blíže porozumět patofyziologii CMV infekce a rozvinout použití Vδ1 buněk v buněčné adoptivní imunoterapii.

Část B: Mnohočetný myelom je nevyléčitelné zhoubné onemocnění plazmatických buněk v kostní dřeni a tvoří přibližně 10% všech hematologických malignit. I přes nedávné pokroky v chemoterapii, autologní a alogenní transplantaci se zavedením nových léků, včetně thalidomidu, bortezomibu lenalidomidu, pacienti přesto podléhají nakonec relapsům nebo se stanou rezistentní na konvenční léčbu. Je známo, že maligní plazmatické buňky jsou velmi rezistentní k lýze NK a T buňkami, a proto je velice nutné nadále vyvíjet nové léčebné postupy, jejichž cílem je odstranit zbytkové nádorové buňky.