Od prvních experimentů se srdcem až k výzkumu rakoviny: Moje cesta za vědou

Jsem studentka Gymnázia Brno, třídy Kapitána Jaroše, a vždy mě fascinovalo hledat spojení mezi přírodními vědami, medicínou a novými technologiemi. Nejvíce mě zajímá molekulární biologie a onkologie, protože ukazují, jak složité procesy v našich buňkách ovlivňují zdraví i vznik nemocí. Ve volném čase se věnuji pole dance, dobrovolnictví a posilování. Tyto aktivity mě učí vytrvalosti a tomu, že pokrok často přichází postupně.

Moje cesta k vědě začala hlavně zvědavostí. Vždy mě zajímalo, proč věci fungují tak, jak fungují, a co všechno se dá objevit, když se člověk začne ptát. Právě díky aktivitám JCMM jsem dostala možnost tuto zvědavost rozvíjet a poprvé si vyzkoušet, jak věda vypadá v praxi.

Jednou z mých prvních zkušeností byl biomedicínský STEAM klub Biomedicínské inženýrství: Co na srdci, to na displeji! Tento program mi ukázal, jak se navzájem doplňují biologie, medicína a moderní technologie. Naučila jsem se základy anatomie a fyziologie srdce, vyzkoušela si práci s elektrokardiografií a analýzu srdečních signálů. Velmi inspirativní pro mě byly také návštěvy odborných pracovišť, kde jsem mohla vidět, jak se teoretické znalosti využívají při skutečné práci.

 

Postupně jsem začala více objevovat svět molekulárního výzkumu a právě onkologie mě zaujala svou komplexností. Tam, kde jiným buňkám dochází dech, nádorové buňky získávají převahu. Tento paradox mě přivedl k otázce, jak se dokážou přizpůsobit nedostatku kyslíku a kyselému prostředí, které si samy vytvářejí.

Díky finanční podpoře JCMM jsem získala možnost pracovat na vlastním projektu v rámci SOČ ve spolupráci s výzkumným centrem RECAMO při Masarykově onkologickém ústavu. Ve svém výzkumu jsem se zaměřila na enzym karbonické anhydrázy IX (CA IX), který pomáhá nádorovým buňkám udržovat rovnováhu pH v náročných podmínkách. Zkoumala jsem, jak může jeho inhibice ovlivnit chování nádorových buněk a zda by tento přístup mohl v budoucnu přispět k rozvoji cílené léčby.

Aktuálně trávím léto na University of Manchester ve výzkumné skupině profesorky Petry Hamerlik, kde mám možnost nahlédnout do studia mozkových metastáz a poznávat, jak vypadá moderní onkologický výzkum v mezinárodním prostředí. Každá nová zkušenost mi ukazuje, kolik otázek ve vědě stále čeká na své odpovědi a jak důležitá je spolupráce mezi různými obory.

Vedle vlastního výzkumu se snažím vědu přibližovat i ostatním. Podílím se na aktivitách STEM_HUB, tvorbě příspěvků pro profil věda_není_věda a věnuji se doučování. Baví mě ukazovat, že věda nemusí být jen soubor složitých faktů v učebnicích, ale především způsob, jak lépe pochopit svět kolem nás.

JCMM mi dalo možnost zjistit, že věda není něco vzdáleného, čemu se člověk začne věnovat až na vysoké škole. Už během střední školy může člověk objevovat nové oblasti, pracovat na vlastních otázkách a postupně hledat, co ho skutečně baví. Zařazení mezi TOP 100 Středoškoláků roku 2026 pro mě znamenalo nejen ocenění mé dosavadní cesty, ale především příležitost poznat nové inspirativní lidi a stát se součástí komunity mladých lidí, kteří sdílejí nadšení pro osobní rozvoj.

Do budoucna bych chtěla dál propojovat medicínu, výzkum a vzdělávání. Především chci zůstat otevřená novým příležitostem, získávat zkušenosti a hledat způsoby, jak mohu i já přispět k pozitivní změně a využít své znalosti tam, kde mohou mít smysl.