Bývalá členka našeho programu PPNS získala Ocenění Josefa Hlávky

Dominika Kalasová pracuje ve skupině, která se zabývá charakterizací materiálů a pokročilými povlaky. Ve svém oboru patří mezi nejtalentovanější studenty. Japonské firmě navrhla speciální algoritmy pro analýzu CT dat do programu pro počítačové tomografy. Publikuje v odborných časopisech a má za sebou několik zahraničních stáží. Sedmadvacetiletá Dominika Kalasová z Letovic studuje v doktorském programu CEITEC VUT.

Dominika Kalasová vystudovala Fakultu strojního inženýrství na VUT Brno. Obor fyzikálního inženýrství a nanotechnologie. Nyní studuje v doktorském programu CEITEC VUT. Věnuje se technice rentgenové počítačové tomografie. Nedávno získala Cenu Josefa Hlávky.

Nedávno jste dostala Cenu Josefa Hlávky pro nejtalentovanější studenty, kteří prokázali výjimečné schopnosti ve svém oboru. Co to pro vás znamená?

Samozřejmě mám z ocenění obrovskou radost. Není to za konkrétní projekt, ale odměna za moji několikaletou práci. O to je to pro mě cennější. Slavnostní vyhlášení na zámku v Lužanech bylo moc krásné, stejně jako koncert v Betlémské kapli. Kromě ocenění jsem dostala také finanční odměnu, kterou hned využiji na nové bydlení.

Můžete přiblížit, jakému oboru se vlastně věnujete?

Věnuji se technice rentgenové počítačové tomografie. Využívá se například pro zkoumání předmětů, koster, orgánů, průmyslových dílů nebo také archeologických nálezů. Je to technika, která zkoumaný objekt nepoškozuje. Zabývám se vývojem speciálních zobrazovacích technik pro biomateriály a tkáňové inženýrství. Primárně se tato technologie využívá ve zdravotnictví k diagnostice onemocnění nebo poranění. My využíváme stejné principy, ale pro materiálové aplikace.

Co může vývoj v tomto odvětví ovlivnit?

Například v průmyslovém odvětví se díky vývoji počítačové rentgenové tomografie může zlepšit kvalita výroby a bezpečnost. A také snížit množství odpadu. Chci, aby má práce byla užitečná pro společnost. A to se mi zatím daří.

Publikujete v odborných časopisech. Během studia jste absolvovala řadu stážíByla jsem tři měsíce v Japonsku, čtyři měsíce ve Finsku a půl roku v Itálii. Mám za sebou také řadu konferencí, kde prezentuji výsledky našeho výzkumného centra. V Belgii, Rakousku, Itálii, Kanadě nebo Austrálii. Kromě vědecké práce je v tomto oboru velmi důležitá angličtina. Bez ní se člověk prakticky nikam neposune. Musí to brát jako samozřejmou věc a angličtinu perfektně ovládat. Všechny odborné články a výsledky se prezentují právě v tomto jazyce.

Kterou ze zmíněných stáží byste vypíchla?

Určitě čtvrt roku v Japonsku. To mi dalo hodně. Podílela jsem se tam na vývoji softwaru, který se zaměřuje na zobrazování malých vzorků. Používá se například ve farmacii. Navíc jsem měla možnost poznat jinou kulturu. Lidi a zvyky. Pro japonskou firmu budu po ukončení studia pracovat v divizi v České republice. Zanedlouho se kvůli práci stěhuji do Dolních Břežan.

Zajímala jste se o vědu už v dětství?

Chtěla jsem jako bioložka zkoumat deštné pralesy v Jižní Americe. Později mě začala zajímat fyzika. A u té jsem zůstala.

Jak vypadá váš pracovní den?        

Většinou si práci můžu organizovat podle svého. Měření s přístrojem, zpracování dat, psaní článků. Dost času mi zabere zpracování výstupů a jejich prezentace. Píšu také granty na získání peněz pro výzkum. A nesmím zapomenout na výuku studentů. Práci stále kombinuji se studiem.    

Máte nějaký recept, jak být ve svém oboru úspěšná?

V první řadě se musí člověk zajímat, co se děje v okolí, jaké má možnosti a ty se pak snažit využít. V dnešní době je jich dost. Ale musí pro to něco udělat a obětovat. Nebát se rozšiřovat si obzory, zajímat se o nové trendy. Cestovat a zjistit na vlastní kůži, jak to funguje za hranicemi. Konfrontace se zahraničím je klíčová. Důležité je neustrnout a pořád na sobě pracovat. Talentovaní, cílevědomí a šikovní lidé mohou získat stipendia, granty a prosadit se.

Více informací se dočtete zde: https://www.ceitec.cz/je-to-odmena-za-leta-prace-rika-dominika-kalasova-o-cene-josefa-hlavky/t10242