RU EN CS

doplňující informace a často kladené dotazy

Pro příjemce grantů jsme uspořádali seminář, který se uskutečnil 8. ledna 2015 na JMK. Seminář byl zaměřený na administraci projektů 3. a 4. výzvy v rámci programu SoMoPro II.

Zde si můžete stáhnout PREZENTACE ZE SEMINÁŘE:  


FAQ - otázky a odpovědi ze semináře/další často kladené dotazy:


1. Je možné zpětně refundovat opomenutý výdaj (refundace v jiném kalendářním čtvrtletí, než ve kterém byl výdaj uskutečněn)?

V současné době zpětná refundace možná není, dle čl. 8.4. Příručky pro příjemce „je příjemce povinen nejpozději do 15 pracovních dnů od konce takového kalendářního čtvrtletí provést převod ze zvláštního bankovního účtu na běžný účet ve výši způsobilých výdajů uhrazených v daném kalendářním čtvrtletí z běžného účtu,…“.


2. Na pracovišti byla zakoupena licence SW, která byla zaplacena z vlastních peněz ústavu. Vědec, který pracuje na SoMoPro projektu následně zjistil, že by tento SW využil pro modelování dat ve svém výzkumu, a tak požádal o nárokování nákladů z projektu SoMoPro. Protože ale v popisu nákladů rozpočtu nebyla tato položka uvedena, požádali jsme JCMM o nepodstatnou změnu a doplnění položky SW do rozpočtu projektu. Bylo nám vyhověno, a tak chceme náklad za SW nárokovat ze SoMoPro projektu. Protože v předchozích SoMoPro projektech nebylo nutné všechny nakupované položky v rozpočtu striktně vyjmenovávat (a při vědecké práci je to i dost náročné dopředu naplánovat), není nám nyní jasné, zda je pro uznatelnost nákladu rozhodující datum zakoupení, datum zaúčtování (nárokování z projektu SoMoPro) nebo bude uznatelná jen poměrná část (jak vypočítaná)?

Náklady na pořízení licence SW je možné uhradit z projektových prostředků a to poměrově od data schválení žádosti o nepodstatnou změnu ze strany JCMM do konce realizace projektu.

Cenu licence je nutné vydělit počtem měsíců, na které byla licence zakoupena, a následně tuto částku vynásobit počtem měsíců realizace projektu tj. počtem měsíců od schválení žádosti o nepodstatnou změnu do konce realizace projektu.


3. Je možné při dlouhodobém zahraničním pobytu mimo JMK proplácet z prostředků MTA náklady na druhou domácnost, konkrétně zálohy na vodu, plyn a elektřinu, daň z nemovitosti a splátky hypotéky za dům?

Záloha na vodu, plyn a elektřinu stejně jako daň z nemovitosti hrazeny z MTA mohou být. Splátky hypotéky dle Příručky čl. 8.12, písm. c) a písm. g) z MTA hrazeny být nemohou, jedná se o nezpůsobilý výdaj.


4. Benefity (školné dětem, kulturní a sportovní vyžití, rekreace) poskytované vedle mzdy – peněžní x nepeněžní forma?

Peněžní forma – smlouva byla uzavřena přímo mezi vědcem a příslušným zařízením. Vědec platí přímo příslušnému zařízení a na tuto platbu dostává příspěvek přímo od hostitelské instituce. Tento příjem podléhá dani z příjmu fyzických osob a také souvisejícím odvodům na sociální a zdravotní pojištění.

Nepeněžní forma – v tomto případě jsou kulturní akce, školné, sportovní aktivity či rekreace hrazeny přímo zaměstnavatelem, tzn. smlouva musí být uzavřena přímo mezi daným zařízením a zaměstnavatelem a tyto náklady musí být hrazeny na účet daného zařízení přímo zaměstnavatelem a nikoliv vědcem.

V případě nepeněžní formy se jedná o plnění, které je osvobozené od daně z příjmů fyzických osob. U benefitu v podobě rekreace či zájezdu je však z hodnoty nepeněžního plnění osvobozena v úhrnu nejvýše částka 20 000 Kč.

Tato osvobozená plnění nepodléhají sociálnímu a zdravotnímu pojištění. Podmínkou je, že tato plnění musí být zaměstnavatelem poskytnuta z fondu kulturních a sociálních potřeb, ze sociálního fondu či zisku po zdanění (tj. nesmí být hrazeny z daňově uznatelných nákladů).

Pro podmínky programu SoMoPro II. je upřednostňována nepeněžní forma. (viz čl.4.10 Příručky pro příjemce)


Informace k průběžným zprávám


Zpracování kapitoly  B 5 "Přenos znalostí a dopad (Transfer of Knowledge & Impact)" z projektového návrhu  v průběžných zprávách

V rámci vědeckého hodnocení průběžných zpráv projektu SoMoPro dochází k opakovaným nedostatkům ve zpracování kapitoly Transfer of Knowledge tedy části B5 "Přenos znalostí a dopad" z projektového návrhu. Z popisu činnosti vědce by mělo být zřejmé, jak dochází k přenosu znalostí od vědce k hostující instituci (vědec/vědkyně dělá semináře pro skupinu/oddělení/ústav/fakultu, informace zda se pracoviště díky přítomnosti dotyčné/ho obohatilo o nějakou novou techniku (naučil/a je něco, co sama znal/a atd.), zda vede studenty či se podílí na popularizaci vědy a pod. Obdobně by transfer znalostí měl být popsán i ve směru od instituce k vědci. Je nutné zmínit též dopad na region jižní Moravy, EU, posílení konkurenceschopnosti v regionu, event. výhody kooperace mezi hostitelskou institucí a zemí původu uchazeče (za předpokladu, že tyto skutečnosti byly zmíněny v projektovém návrhu). V průběžné zprávě je nutné tyto informace uvést v části A.2 Project progress and results achieved over the reported period. 

Identicky uvádění těchto informací bude platit i pro závěrečné zprávy projektů. 

 

Spojujeme studenty, učitele, vědce i ty, kdo chtějí své know-how předat dál. Vytváříme síť lidí zapojených do studia nebo práce v oblasti přírodovědy a techniky.

Více

Podpořte nás na sociálních sítích

Facebook Twitter Google + Linkedin